10 - Lepší dny příjdou brzo

16. února 2011 v 14:00 | Tess
"No tak, co se stalo?"
"Dal mi pusu. A pak jsem mu řekla, že mu dám druhou šanci. Nevím, jak to dopadne. Pořád ho mám ráda. Ale ten vztah přece musí mít nějaký smysl! Ale třeba smysl má. Na druhou stranu, s Kubou je to možná jenom fyzická přitažlivost. Hlavně mě takhle nesmí vidět."

Věděla jsem, že to o Kubovi není pravda, myslím, že mu na mě opravdu záleží. Potřebovala jsem ale svoje jednání nějak ospravedlnit. Když na něco tak dlouho čekáte, je těžké se toho najednou vzdát, když to můžete mít. Hledala jsem mobil, abych se podívala, kolik je, ale nemohla jsem ho najít. Sakra. Musela jsem ho nechat u Kuby.
"Péťo, já jsem u něj nechala mobil! Co mám dělat? Proč se tohle stane vždycky mě? Chtějí mě dva kluci a já nevím, kterého si vybrat."
"Klid, já mu zavolám a vyřeším to. Máš jeho číslo?"
"Zavolej na moje číslo. Snad to zvedne." Petra kývla na Michala, aby šel ke mně a odešla volat. Bylo mi nepříjemné, že mě Michal takhle vidí. 
"A co přesně chceš, aby na sobě změnil?"
"Však víš, vždyť jste to sami říkali. Prostě je moc flegmatický. Takového kluka nechci. Nechci být ta, co se o všechno bude starat, ta co bude vymýšlet, co budeme dělat. On musí být ten silný, chránit mě a být aktivní. Nemůžu být pořád ta silná. Ta co má všechno na háku. Potřebuju někoho, kdo bude taky lepší než já."
"Myslím, že chápu jak to myslíš. Vítek by byl jako ochranář perfektní, to je pravda."
Musím se tomu smát. Utřu si slzy a začínám zase normálně myslet. "Nikdy jsem nečekala, že budu takhle bláznit kvůli klukům." Začnu se usmívat.
"Všechno je jednou poprvé," usmívá se Michal. A já se taky směju. "To bude dobrý. Nějak to zvládneš. Ty na to máš."
"Pojedu prostě domů a vyspím se."
"Nemůžeš jet domů. Dneska má přece Tim oslavu."
"Sakra, já na to úplně zapomněla. Copak teď můžu někam jít? Nemůžu se teď bavit s Vítkem, nebo dělat, že se nic nestalo. To je hrozný. Zase jsem to zvorala. Nebudu se na něj moct podívat."
"Schválně to zkus." 
Došla jsem do obýváku, ale Vítek tam není. Kam mohl zmizet? Není tady žádná další místnost, kam by šel. Ale má tady věci. Lehla jsem si na gauč, a pokoušela jsem se přemýšlet, jak tuhle situaci vyřešit.

°°°°°°°°°°°°

Kuba se pročítal diskuzí na stránce o tom souboji, když zase začal zvonit můj mobil. Nevěděl, jestli ho zvednout, volala nějaká Lída. Pak si vzpomněl, že od ní mi přišla smska, takže to asi má vzít.
"Ano?" řekl jenom.
"Ahoj Kubo, neznáme se, jsem kamarádka Emy, a volám kvůli jejímu mobilu. Potřebuje ho, ale není teď schopná pro něj dojet. Myslíš, že bychom se někde mohli potkat? Že bys ho přinesl?"
"No, asi by to šlo, ale kde a kdy? Nebylo by jednodušší, kdybych jí ho dal v pondělí ve škole?"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama